Zkušenosti z anglických Wikizpráv

Napsal jsem na anglických Wikizprávách zprávu o zvolení prezidenta České republiky (mimochodem, české Wikizprávy tu zprávu stále ještě nemají). Je to už šestá zpráva, kterou jsem tam napsal (za téměř pět let, takže žádný častý přispěvatel tam rozhodně nejsem). Moje zkušenosti s anglickými Wikizprávami jsou ale stále rozpačitější.

Anglické Wikizprávy mají status média, které je agregováno do Google News. K tomu musely zavést systém oficiálních revizí. Kdo napíše zprávu, označí ji šablonou "review" a čeká, až ji nějaký delší dobu vyzkoušený redaktor Wikizpráv prověří po obsahové, jazykové i formální stránce, schválí a tím je zpráva publikována.

To je samozřejmě dobrý koncept, byť poněkud neodpovídá původnímu standardu Wikipedie "co odedituji, okamžitě se projeví na wiki". Je třeba dodat, že prověřování editací už mají (méně formální cestou) zavedené i některé jazykové mutace Wikipedie, například Wikipedie v ruštině, němčině, polštině, maďarštině a vlastně už i v angličtině. Wikizprávy ale fungují přece jen jinak než Wikipedie. Wikipedie je encyklopedie, na které se obvykle vyhledává, Wikizprávy jsou zpravodajský portál, na tom se obvykle nehledá, ale čte aktuálně to, co je na titulní stránce. A bez publikování (tedy schválení v procesu revize) se zpráva na titulní stránce neobjeví.

A jsme u jádra pudla. Systém revidování zpráv na Wikizprávách je prostě pomalý. Schválení zprávy trvá ne několik minut, ale několik hodin. V současnosti, kdy je internetové zpravodajství skutečně záležitostí minut, ne-li vteřin, jsou anglické Wikizprávy sice seriózní, ale jako zpravodajství zcela neužitečné.

Navíc se mi nezdá, že by se ke všem zprávám přistupovalo stejně. Některé zprávy jsou zrevidovány během několika málo hodin, jiné čekají třeba desítky hodin. Moje zpráva čeká na zrevidování 24 hodin. Do diskuse o její kvalitě se zapojil jeden redaktor, pravděpodobně sám víceméně začátečník. Zda a proč se o zprávu nezajímal nikdo, kdo patří mezi oficiální editory, nevím. Ono se ostatně nedá příliš najít, kdo jsou oficiálními editory.

To vše, co píšu, je pohled zvenčí, pohled "věčného začátečníka" na anglických Wikizprávách, ale na druhé straně zkušeného wikipedisty i vystudovaného novináře z praxe, který dobře ví, co wiki-zprávodajství potřebuje. Takže ještě několik postřehů pro případné další zájemce.

Zjistit, jak má člověk postupovat, je obtížné. Když byl systém prověřování článků na Wikizprávách zaveden, bylo vůbec těžké zjistit, že existuje. Člověk, který přichází z Wikipedie, mohl snadno založit článek, pak čekat, čekat, čekat - a najednou se nečekaně dovědět, že článek byl označen za opuštěný, protože nevěděl, že ho má označit za k prověření. Nyní je situace o něco lepší, pokud redaktor zakládá zprávu pomocí okénka pro založení nové zprávy, dostane k dispozici určitý návod předvyplněnou šablonou. Rozhraní nicméně příliš vyvinuto nebylo. Někde jsem si ale všiml, že - byť třeba s prodlením - o špatně založené zprávy je jaksi pečováno, nikoli jako dřív, kdy byly prostě předurčeny k zániku.

Dalším zklamáním bylo, že anglické Wikizprávy možná nesledují dostatečně, zda k případnému přejmenovávání zpráv nedochází copy-pastováním. Takový způsob porušuje autorskou licenci, přesto jsem ho dnes musel napravovat.

Anglické Wikizprávy jsou jedněmi z největších ve "vesmíru Wikimedia". Je třeba říct, že ač mám k českým Wikizprávám řadu námitek, situace anglických je v některých ohledech rovněž velmi problematická.

Zároveň ale zkouším svoje štěstí na francouzských Wikizdrojích a první kroky nejsou rovněž jednoduché...

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Za Janem Sokolem

Užitečnost, odbornost, Wikiverzita : 2. díl : Sebevzdělávání

Zásada pro chování wikisprávců: Komunikovat a být otevřený